místo velkolepých slavností, triumfálních pochodů, vozatajských závodů, politických shromáždění i masakrů. Začal ho stavět Septimus Severus v roce 203 a rozšířil ho Konstantin Veliký. Roku 532 zde císař Justinián po porážce povstání Níká nechal zmasakrovat 30 tisíc odpůrců a v roce 1826 tu nechal sultán Mahmud II. dělostřelectvem popravit příslušníky elitní jednotky janičářů.

Aréna byla 370 metrů dlouhá a 118 metrů široká. ve 40 řadách sedadel mohlo dění sledovat až 100 tisíc diváků. V centrální částí arény byla později vybudována dlouhá terasa (Spina) vyzdobená obelisky a sochami. Dnes je zde náměstí At Meydani a z bývalého hipodromu zbyly jen tři obelisky. Egyptský obelisk (Dikilitas) dovezený roku 390 z Karnaku (reliéfy na mramorovém podstavci představují císaře Theodosia), Hadí sloup (Burmali Sütun) z Apollónova chrámu v Delfách a Zděný obelisk (Örme Sütun), jehož pozlacené desky ukradli roku 1204 rytíři čtvrté křížové výpravy. Na místě císařovy lóže dnes stojí Fontána císaře Wilhelma (Aleman Česmesi) z 19.století.

Na náměstí At Meydani je i palác velkovezíra Ibrahima paši, kde je dnes Muzeum tureckého a islámského umění, a nedaleko odtud je i cisterna Binbirdirek (Sto sloupů).